Biobavlna vs. konvenční bavlna

Jaký je mezi nimi rozdíl? Jsou obecně vyšší ceny při nákupu biobavlny skutečně vyšší nebo naopak nižší?

Výroba a pěstování konvenční bavlny obecně pochází z velkých plantáží, kde se po mnoho sezón za sebou pěstují vysokovýnosné hybridy s extenzivním používáním chemických pesticidů a umělých hnojiv. Industrializovaný zemědělský průmysl funguje na základě jednoduchého pravidla maximalizace zisku – tedy maximalizace výnosu při nejnižších možných nákladech. Konvenční bavlna se během svého pěstování, sklízení, zpracovávání na látku a barvení setkává krok za krokem s aplikacemi řady chemických ošetření. Textilní látka, která je výsledkem tohoto procesu, je chemikáliemi pokryta po celém svém povrchu, řada je zafixovány na molekulární úrovni.

Na rozdíl od toho, ekologické pěstování biobavlny zcela předchází (či minimalizuje) používání synteticky vyráběných hnojiv a pesticidů a i ty jsou navíc přísně omezeny jen na šetrné. Cílem je maximalizace výnosů takovým způsobem, který zachovává a podporuje přirozenou rovnováhu přírodních ekosystémů. Zapojení mnohem méně chemikálií už od začátku ústí do čistší textilní látky. Pokud je surová biobavlna následně zpracovávána též pod biotextilní certifikací, jsou v konečné textilní látce zachovány její původní přírodní kvality.

Kompletně bio certifikované materiály  (od pěstování až po závěrečné úpravy) představují v současnosti nejvyšší stupeň čistoty textilní výroby na celém světě.

Biobavlna Konvenční bavlna
OSIVO:
  • přírodní, chemicky neošetřované
  • nepoužívá se GMO osivo
  • osivo je chemicky ošetřováno fungicidy a insekticidy
  • GMO osivo je povoleno a používáno
  • GMO rostliny neprodukují životaschopná semena, kvůli tomu se zvyšuje závislost farmářů na trhu, kde musí každoročně osivo znovu kupovat
PŘÍPRAVA PŮDY:
  • zdravá půda se udržuje rotováním plodin a biodiverzitou
  • používání přírodních hnojiv
  • půda má schopnost zadržovat vláhu díky vysokému podílu organické hmoty
  • používání umělých hnojiv
  • eroze půdy z důvodu masivních chemických postřiků a monokulturního zemědělství
  • vysoké nároky na zavlažování; bavlna roste v bavlníkovém pásu, kde na velké části území nejsou dostatečné dešťové srážky, dochází proto ke zbytečnému vyčerpávání a znečišťování vody
OŠETŘOVÁNÍ PŘI PĚSTOVÁNÍ:
  • zdravá půda vytváří rovnováhu mezi škůdci a jejich přirozenými predátory
  • lákání přirozených predátorů (ptactvo, hmyz)
  • používání rostlinných pastí a lapačů
  • používání přírodních insekticidů z lokálních surovin
  • ruční práce (pletí, okopávání)
  • masivní používání chemických pesticidů a insekticidů
  • devět z nejčastěji používaných pesticidů jsou prokázané toxiny a karcinogeny
  • konvenční bavlna je pesticidy nejvíce ošetřovaná zemědělská plodina vůbec: přestože pokrývá 2,5 % celkové světové zemědělské půdy, spotřebuje okolo 16 % celkové světové spotřeby pesticidů!
  • ročně utrpí otravu pesticidy okolo 77 milionů lidí pracujících v bavlněném průmyslu
SKLIZEŇ:
  • přirozená defoliace (odlistění) pomocí teplot pod bodem mrazu nebo zavlažování
  • postřiky toxickými chemickými defolianty těsně před sklizní
  • pokud jsou defolianty aplikovány leteckým postřikem, zasahuje i okolí bavlněných polí včetně sídel
VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ:
  • při povrchové úpravě vlákna se používají přírodní oleje
  • bezpečné bělení peroxidem
  • barvení přírodními rostlinnými, minerálními nebo ekologicky šetrnými barvivy bez obsahu těžkých kovů a azobarviv
  • při povrchové úpravě vlákna se používají ropné oleje
  • bělí se nezřídka jedovatým chlórem, jehož splodiny se posléze uvolňují do vzduchu
  • barviva obsahují těžké kovy, síru, benzen či organochloridy
ZÁVĚREČNÉ ÚPRAVY:
  • jemné čištění v teplém roztoku se sodou o PH 7,5-8
  • horká lázeň, aplikace desítek závěrečných úprav (např.: pro usnadnění žehlení, zpomalující hořlavost, antistatické, snižující nasákavost potem a pachem, fungicidní, protisrážlivé, snižující mačkavost)
  • řada těchto lákavě znějících úprav za pomoci toxických chemikálií (např. formaldehyd)
POTISK:
  • ekologicky šetrné či přírodní pigmenty bez obsahu těžkých kovů
  • pigmenty s obsahem těžkých kovů
CENY:
  • prvotní náklady vyšší
  • ceny reálné
  • dlouhodobé pozitivní důsledky při zachovávání životního prostředí, záchraně životů lidí pracujících v bavlněném průmyslu a úlevě od chemické zátěže pro konečné uživatele finančně nedocenitelné
  • prvotní náklady nízké
  • ceny nereálně podhodnocené (neobsahují náklady na likvidaci ekologických škod a újmy na zdraví a životech lidí v rozvojových zemích, kde dnes sídlí většina textilní výroby)
  • dlouhodobé následky pro životní prostředí a životy a zdraví lidí devastující a finančně mnohem nákladnější

Pozor na materiály a výrobky, které jsou sice vyrobeny z bio přízí, avšak ty jsou následně zpracovávány, barveny a běleny v konvenčních provozech za pomoci běžných chemikálií.

————————-