Není vše čisté tak, jak vypadá

Jen málo produktů nás provází doslova každým dnem po celý život. Oblečení, textil, je jedním z těchto nemnoha, navíc v naprosto bezprostřední blízkosti našeho těla. Proto bychom měli o jeho původu, složení a vlastnostech vědět co nejvíce, stejně, jako se zajímáme o složení naší stravy. Vždyť pokožka je největší dýchající orgán těla, a přestože funguje jako ochranná membrána organismu, nedokáže odfiltrovat vše. Navíc, jsou-li překročeny kritické limity.

Textil je plný chemikálií. U umělých vláken to začíná již v surovině, vyrábí se z ropy. Regenerovaná celulózová vlákna (viskóza, lyocell, tzv. bambus, apod.) mají svůj původ v přírodním materiálu, dřevu, ale následně prochází masivní, chemikáliemi podpořenou transformací v textilní vlákno.

Ani ryze přírodní vlákna zpracovávaná konvenčním způsobem však nejsou z obliga. Bavlna je používána nejšířeji a vnímána jako pro člověka přátelský a bezpečný přírodní materiál. Je to ale skutečně tak, když se jí dostává desítek ošetření agresivními chemikáliemi počínajícími už při vyrašení prvních lístků na bavlníkovém keříku až po závěrečné úpravy hotového výrobku a dokonce i během dopravy do země určení?

Švédská agentura pro chemické látky v roce 2013 zveřejnila zprávu zadanou švédskou vládou za účelem doporučení principů sledování nebezpečných chemikálií v textilu pro část evropské legislativy. Zpráva zahrnuje nekompletní seznam 1900 chemikálií, nalezených v textilní výrobě (nekompletní proto, že mnoho chemikálií nemohlo být zahrnuto z důvodu obchodních tajemství).

Z nich je:

  • karcinogenních: zhruba 59
  • mutagenních: zhruba 9
  • substancí toxických pro reprodukci: zhruba 39
  • alergenních: zhruba 70
  • substancí nebezpečných pro životní prostředí s dlouhodobým účinkem: zhruba 57
  • substancí bez harmonizované klasifikace, které jsou ale na REACH kandidátní listině látek vzbuzujících mimořádné obavy: 24

Tato zpráva utvrzuje v podezření, že konvenční textilní průmysl používá mimořádné množství chemikálií, vody a dalších zdrojů. Podle zprávy zahrnují dopady na pracovníky škálu od otrav po dlouhodobé účinky (např. rakovinu). Dopady na životní prostředí znečištění zásobáren podzemní i povrchové vody a toxický kal. Z hlediska spotřebitele budou ty nejsnáze vnímatelné obtíže alergické reakce z bezprostředního kontaktu s chemikáliemi v textilní látce, dlouhodobé účinky jsou však hrozivější. Spotřebitelé jsou chemikáliím vystaveni přímým kontaktem s pokožkou nebo vdechováním (některé chemikálie se odpařují, případně jde o obroušené částečky textilu), nebo nepřímým ústním kontaktem (děti, které si vkládají věci do úst, jsou vystavovány nejvíce). Řada chemikálií se uvolňuje při praní do vody, v čističkách posléze končí v kalu či jsou odpadní vodou vypouštěny do vodních toků.

Chemické substance obsažené v textilních výrobcích nás mění. I když je nevidíme a i přes to, že nevypadá, že bychom na ně nějak reagovali. Zasloužíme si vědět, jaké chemikálie jíme, pijeme a přikládáme na svou pokožku. Textil bychom měli k tomuto seznamu přidat, protože vzhledem k času, který trávíme zahaleni do látek, přispívá k zátěži našeho organismu značným dílem nebezpečných eventualit.

————————-

2 reakcí na “Není vše čisté tak, jak vypadá

  1. Pingback: Jak vzniká biobavlna? | Biotextil.info