Od roku 2012 běží první celosvětová kampaň na podporu biobavlny. „Have you cottoned on yet?“ „Už jste se vybavlnili?“ Tuto otázku pokládá společná kampaň britského ekologického certifikátora Soil Association a mezinárodní biotextilní certifikace GOTS nejen spotřebitelům, ale i výrobcům a obchodníkům.

Vybavlnit se do biobavlny

Poptávka po bavlně vzrůstá každým rokem, přesto cenu za její produkci málokdy pocítí spotřebitel. Místo toho nesou sociální, environmentální i ekonomické náklady plynoucí z konvenčního pěstování bavlny drobní zemědělci a jejich rodiny v zemích Třetího světa. Přestože je dle Textile Exchange celosvětový letošní vzrůst poptávky po biobavlně odhadován na minimálně 10 %, mnoho oděvních a textilních značek volí snazší, ale méně efektivní modely udržitelnosti, nebo ještě hůře, nedělají vůbec nic.

“Je dokázáno, že biobavlna pozitivně ovlivňuje lidi i životní prostředí,” říká Melchett, strategický ředitel Soil Association. “Když jde o tvrzení o udržitelnosti, můžete si být jisti, že ji nic nepředčí.“ Biotextilní certifikace je, když dojde na hlediska ekologie, sociálních podmínek a udržitelného vývoje nejvyšším stupněm v textilní výrobě. Certifikace GOTS navíc pokrývá úplně celý proces vznikání textilních výrobků, od pěstování až po zpracování a výrobu.

Zde je pět důvodů kampaně, která se věnuje především první fázi – pěstování, kvůli kterým byste měli volit biobavlnu:

1. Dává kontrolu farmářům, ne GMO společnostem

Bt bavlna, geneticky modifikovaná bavlna, která sama produkuje insekticid, je jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která byla v rozvíjejících se zemích široce a pod tlakem komercializována. Společnosti, které se GMO zabývají, ji vydávaly za zaručený prostředek proti chudobě a hladomoru, ale ukazuje se, že tomu tak není.

Pravdou však je, že Bt bavlna negarantuje dobrou sklizeň nebo vyšší výnosy, ve skutečnosti může být vůči ohrožením zvnějšku jako je sucho a nemoci více zranitelná. Toto dělá pro farmáře, kteří si nemohou dovolit utrácet více peněz za dražší osivo, pesticidy a hnojiva, které geneticky modifikovaná bavlna vyžaduje, z GMO bavlny riskantní volbu. Farmáři hazardují se svou existencí a kvůli naději na vyšší tržby se zadlužují. Tato životní situace v mnoha případech končí sebevraždou. V Indii, která je druhým největším producentem bavlny na světě, kontroluje 95 % trhu s bavlníkovými osivy jediná společnost: Monsanto.

Při pěstování biobavlny se geneticky modifikovaná osiva nepoužívají. 75 procent světové produkce bavlny pochází od malých zemědělců, a ti potřebují jistotu a ne riskovat. Při pěstování biobavlny je potřeba jen málo externích vstupů, které jsou navíc lokálního charakteru a umožňují farmářům pracovat šetrně vůči okolnímu ekosystému.

2. Eliminuje škodlivé pesticidy

Bavlna je jedovatá plodina. Ačkoliv se pěstuje jen na 2,5 procent celosvětově zemědělsky obdělávané půdy, spotřebuje každý rok 7 procent pesticidů a 16 procent insekticidů a až 77 milionů lidí pracujících v  bavlněném průmyslu každý rok utrpí otravu pesticidy.

Nejenže však pesticidy stojí životy, ale často také dovedou malé pěstitele bavlny do dluhových pastí. Protože jsou drahé a jejich cena stále stoupá, pesticidy mohou představovat až 60 procent nákladů na pěstování bavlny a ukrajují tak zisky farmářů, čímž je tlačí do zadlužení.

Vliv pesticidů však sahá i za bavlníková pole. Kontaminují půdu, povrchové i podzemní zdroje vody a ohrožují rovnováhu ekosystému.

Je ale i jiná cesta. Pěstitelé biobavlny po celém světě dokazují každý den, že nebezpečné pesticidy nejsou nutné. Znečištění a kontaminace přírodních zdrojů nejsou nutné. Biobavlna oproti jiným systémům udržitelnosti kompletně vylučuje, nejen redukuje, používání škodlivých pesticidů. Tento systém pěstování je pro Zemi, pro lidi a budoucnost našich dětí.

3. Pomáhá farmářům, aby uživili rodiny

Pricipy ekologického pěstování vyžadují, aby zemědělci pěstovali různé plodiny a tím udržovali zdravou a úrodnou půdu a drželi škůdce pod kontrolou. Tyto doplňkové plodiny (u biobavlny často tykve, luštěniny a kukuřice) se navíc často  pěstitelům a jejich rodinám odměňují též jako celoroční zdroj potravy.

Jakákoliv úroda navíc může být prodána na místních trzích a tím přinášet další příjmy a zvyšovat tak potravinovou bezpečnost lokálních komunit. Rozdělení příjmů od pěstování základních potravin po další plodiny také pomáhá ekologickým zemědělcům rozložit risk a zajistit se proti neúrodě některých plodin, změnám v počasí a změnám na trhu jako jsou cenová volatilita a měnící se poptávka.

4. Šetří vodu

Jako jedna z „nejžíznivějších“ plodin na světě spotřebuje konvenční bavlna průměrně 11 000 litrů vody na vyprodukování jediného svého kilogramu. Většina bavlny je zavlažována čerpáním z pozemních vod, jezer a řek, čímž ohrožuje ekosystém, divokou přírodu a dostupnost vody pro další potřeby lidí. Chemikálie používané při pěstovány konvenční bavlny se navíc vymývají do půdy a vodních zdrojů – byly nalezeny v podzemních vodách v zemích po celém světě.

Biobavlna, která je zavlažována především deštovou vodou, pomáhá udržovat důležité zásobárny povrchové vody. Pěstování a výroba podle zásad biotextilních certifikací má za následek také zdravější půdu, která má větší schopnost zadržovat srážkovou i závlahovou vodu. Půda v ekozemědělství dokáže také lépe využít vodu a díky tomu je odolnější proti vysychání při nedostatku srážek.

Tím, že se nevyužívají umělá hnojiva, pesticidy a další chemikálie, se ukázalo, že znečišťování vody je v ekologickém zemědělství a výrobě o 98 procent nižší, než při konvenčním přístupu.

5. Pomáhá bojovat proti klimatickým změnám

Během výrobního cyklu jednoho bavlněného trička se do ovzduší vypustí 15kg oxidu uhličitého. Téměř šestina během pěstování – výrobou chemických hnojiv a pesticidů pro zvyšování sklizně v intenzivním konvenčním zemědělství, spotřebou paliva pro stroje, které je rozstřikují. Přitom 82 % umělých dusíkových hnojiv skončí okolním prostředí a uvolňuje obrovská množství oxidu uhličitého do atmosféry.

Podle Soil Association a GOTS produkuje zemědělství biobavlny až o 94 procent méně skleníkových plynů tím, že se nevyužívají umělá hnojiva, pesticidy a snižuje se potřeba externího dodávání dusíku. Postupy ekologického zemědělství dělají z půdy navíc „jímky“ na uhlík, čímž pomáhají odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry. Organicky obdělávaná půda méně podléhá následkům sucha, čímž dále dochází k šetření energetických vstupů.

 

Kampaň Have you cottoned on yet? Naleznete na www.cottonedon.org.

Chcete se orientovat v biotextilních a eko textilních certifikacích a rozumět tomu, jakým způsobem byl textil, který kupujete, vyroben? Zabruste na stránku Průvodce biotextilními certifikacemi, kde se o jednotlivých certifikacích v textilní výrobě dočtete konkrétně.

————————-